Vojtěch Jasný, příslušník první generace absolventů FAMU a žák Karla Plicky, tráví druhou polovinu života v exilu. V dlouhém seznamu svých děl má hned dvě, která patří ke klenotům naší kinematografie. Povídková Touha a rozsáhlý venkovský epos Všichni dobří rodáci jsou nejvroucnějšími portréty krajiny a jejích obyvatel, jaké kdy u nás vznikly. Hlavní podíl na tom má režisérův mimořádný lyrický talent, který jeho filmům dodává podmanivý emocionální rozměr. Uplatnil se i v dalším jeho legendárním díle, pohádkově laděném podobenství Až přijde kocour, a také v exilové tvorbě, kde si mimo jiné troufl též na adaptace literárních děl dvou nositelů Nobelových cen. V roce 1999 se vrátil do kraje Rodáků filmem ...více informací